Expedice Ivančena 2014

  V sobotu 26.dubna se sešla naše oddílová rada Chiaksee (kapitán), Google (lodivod) a Kuchťa (kormidelník) ještě s Puštíkem v 8.50 hod na autobusovém nádraží v Prostějově. Autobusem jsme jeli do Frýdku-Místku a pak vlakem do Frýdlandu nad Ostravicí.

  V tomto městě jsme nejprve vyhledali sokolovnu, kde jsme měli domluvené ubytování. Nechali jsme si tam batohy a vyrazili na na výstup na nejvyšší horu Beskyd Lisá hora, kde se nachází skautská mohyla Ivančena a kam každý rok v čase okolo svátku sv.Jiří (patron skautů) přijíždí mnoho skautů, aby si vzdali úctu těm na jejichž počest tu Ivančena vznikla.

  Jak jsme překonávali kilometry, na patách nám ulpívalo bláto. Někomu se vyšplhalo až ke kolenům. Po chvíli vysvitlo slunko a tak se šlo veseleji. A ještě veseleji, když se k nám přidala malá fenka černého labradora. Šla s námi asi dva kilometry a my mysleli, že už s námi zůstane. Začsli jsme jí podle cíle naší cesty "Ivanka". V další vesnici se ale setkala s psem, ve kterém jsme ihned poznali "Seznama" a už jsme jí neviděli.

  Jakmile jsme došli k úpatí Lysé hory, začali jsme potkávat skupinky skautů. Všichni šli už dolů a my teprve nahoru. Náladu nám to nezkazilo a stoupali do vrchu. Na vrcholu jsme se nechali vyfotit sestřičkami z Brna (snad nám ty fotky pošlou), protože se nám jediný mobil vybil.

  Cesta dolů nám ubíhala rychle a Puštík jakoby chytil druhý dech, začas běhat jako střelený okolo cesty. Pořád vykřikoval, že je lištička a tak jsme mu začali říkat Foxíku.

  Na sokolovnu jsme došli k večeru. Tam jsme se se známili se "svazovými" skauty, skauty lesní moudrosti a skauty ABS, kteří budou našimi bratry na naší další skautské cestě života.

  Zahráli jsme si pěknou seznamovací hru, kde jsme měli o druhých jaké mají přezdívky, jaká je jejich nejoblíbenější hra apod. Pak ještě souboj karimatkami, se zavázanýma očima. Do večerky tu panovala karetní hra Bang.

  V neděli jsme vstali trochu dříve, protože jsme chtěli ulovit po cestě alespoňjednu kešku. Byla na stromě u řeky Ostravice, důmyslně schovaná ve dvojitém dně ptačího krmítka.

  Potom už na vlak, ve Frýdku-Místku autobusem a pak z Olomouce ještě jednou vlakem. A to už jsme byli vlastně doma.